Nová vize školy

Všechny děti se učí naplno, s radostí a rovnými šancemi a ze školy odcházejí připravené na výzvy a příležitosti 21. století.

Základní škola Březové hory

ZÁKLADNÍ MYŠLENKY

  • ZÁBAVA – výuka je pro žáka zábavná
  • KLADNÝ POSTOJ ŽÁKA KE ŠKOLE – žák chodí do školy rád
  • POZITIVNÍ HODNOCENÍ – žák je motivován pozitivní zpětnou vazbou ve formě známky či slovním hodnocením
  • MODERNÍ VYUČOVACÍ METODY – výrazně omezena frontální výuka, převažují skupinové a individuální metody
  • AKTIVNÍ ŽÁK – žák se ve škole nenudí, je aktivně zapojen do vyučovacích hodin
  • SOFT SKILLS – komunikace, empatie, leadership, řešení různých situací, …
    Hlavně tyto dovednosti se žáci učí používat
  • INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP – každé dítě je jiné a má jiné možnosti a učitel to respektuje
  • DIFERENCIACE UČIVA – učitel pracuje s obtížností učiva pro jednotlivé žáky
  • EMOCE – nedílná součást vyučovacího procesu, žáci se s nimi učí pracovat
  • VE ZDRAVÉM TĚLE ZDRAVÝ DUCH – zvýšená dotace hodin tělesné výchovy
  • BUDUJEME SEBEDŮVĚRU I RESPEKT K OSTATNÍM – Vedeme děti k jejich sebeuvědomění a důvěře v sebe sama, stejně jako k respektu k druhým
  • WELL-BEING A DUŠEVNÍ ROVNOVÁHA – soustředíme pozornost na prostředí, ve kterém se děti učí, a na to, jak se cítí. Duševní pohoda je totiž základem úspěšného vzdělávání. Nedílnou součástí výukového procesu je také podpora tzv. měkkých dovedností – spolupráce, sebereflexe, komunikace atd.
  • SPOJUJEME PRAXI S TEORIÍ – vzdělávání jde ruku v ruce s každodenní realitou. Teorie propojujeme s praktickou stránkou života a učíme je především díky zážitkům a vlastnímu poznání za využití těch různorodých vzdělávacích metod.

K zásadním změnám ve výuce v ZŠ Příbram – Březové Hory mě vedlo zjištění České Školní Inspekce, která píše o oblíbenosti školy mezi dětmi. Dle výzkumu České školní inspekce (TIMMS 2019) u žáků čtvrtých ročníků je situace následující: „Stejně jako v minulém cyklu šetření TIMSS se i v roce 2019 potvrdilo, že žáci České republiky chodí do školy v porovnání s jejich vrstevníky z ostatních zemí EU nejméně rádi. Obliba školy v uplynulých letech u českých žáků nestoupá, naopak je mírně nižší.

Zatímco v letech 2007 a 2011 přibližně 72 % žáků souhlasilo s výrokem „Do školy chodím rád/a“, v roce 2015 to bylo 68 % a v roce 2019 ještě o 2 procentní body méně. Bohužel toto je situace českých škol, je to vizitka českého systému vzdělávání a bohužel i nás učitelů.
Tento stav chceme změnit a školu žákům zatraktivnit. Výuka musí být zábavná a zaměřená na učivo, lépe řečeno na dovednosti, které budou žáci v běžném životě potřebovat. Jako příklad uvedu: komunikaci, empatii, leadership, schopnost řešit různé problémové (nové) situace a mohl bych pokračovat. Změní se dva základní atributy výuky – metody výuky a hodnocení žáků a ostatní nové myšlenky s atributy souvisící.

Nejméně efektivní metoda je přednáška, jinými slovy frontální výuka, kdy se všichni učí to samé. Při této metodě je jedno, jestli učím deset nebo sto žáků, jen potřebuji dostatečně velkou učebnu a silný hlas. Je ostudou českého školství, že právě tato forma výuky u nás jasně dominuje. Metody, kdy žák je pasivní, jsou nejméně efektivní a dle mého názoru je takto vedená výuka špatná.

Dobrá didaktika se vyznačuje aktivním zapojením žáků do vyučovacího procesu. Dobré vzdělávání neznamená, že si žáci zapamatují látku, kterou se doma naučili. Dobré vzdělávání je to, při němž si žáci zapamatují, co v hodině objevili a vytvořili. Skupinové a individuální metody budou ve škole jasně dominovat, frontální výuka úplně nevymizí, jsou témata, která se jinak vyučovat nedají. Pestré výukové metody jsou nejdůležitějším prvkem motivace, základ pro zapojení žáků do smysluplné školní práce. Pokud chceme mít aktivně pracující třídu, musíme žákům předložit nabídku pestrých, zábavných a prakticky zaměřených aktivit. Pak pro nás pracuje efekt novosti, konformní procesy i to, že nejlépe člověk dělá ty věci, které ho baví. Tím, že nabízíme žákům pestré a zábavné aktivity, zlepšujeme jejich vztah k předmětu i své osobě, takže mnohem lépe přijímají i nezábavné činnosti, kterým se nelze vždy vyhnout.

Míra žákem zapamatovatelného

  • Přednáška – frontální výuka 5% 5%
  • Čtení 10% 10%
  • Audiovizuální metody 20% 20%
  • Demonstrace, práce s obrazem 30% 30%
  • Diskuze ve skupinách 50% 50%
  • Praktická cvičení, experimentování, nácvik, dovednosti, samostatná produkce 70% 70%
  • Učení ostatních, kritické myšlení 90% 90%
V hodnocení žáků je důležité zaměřit se na proces výuky, to bohužel v českých školách není obvyklé. Většina českých učitelů klade důraz na „nabiflované“ znalosti a ty hodnotí pomocí standardizovaných testů nebo ústním zkoušením. Jen malá hrstka pedagogů si uvědomila, že tomuto stylu hodnocení, už dávno odzvonilo. Žáky bychom měli učit hlavně soft skills a ty poté i hodnotit. Výstupem naší školy by měl být mladý člověk, který umí nejen prezentovat svůj názor, ale i si ho obhájit. Nenechá sebou manipulovat, umí třídit a vyhledávat informace a je empatický.

Proto ve škole od září 2021 zavedeme následující hodnotící systém:

    • Důraz bude kladen na pozitivní motivaci. V praxi si to lze představit tak, že téměř vymizí
      špatné známky, což je pro žáka čtyřka a pětka, tyto známky budou jen zcela výjimečné. Pětka je pro žáky demotivační a nikomu neprospívá, ba naopak u žáků vyvolává neurózy a stavy úzkosti.
    • Pomocné hodnocení. Soft skillsové body, good idea – student má skvělý, inovativní, kreativní nápad, a i ten zaslouží odměnu, „team work“ – skupinová práce na vynikající úrovni a poslední, „excellent job“ – individuální práce na vynikající úrovni dle možností žáka.
    • Postoj k předmětu. Jaký si žák vytvořil postoj k předmětu, jestli dělá dobrovolné domácí úkoly, které jsou zábavné a aktivizující, nebo jestli si někdy připravil samostatnou práci na libovolné téma. Jaký má obecně vztah k předmětu, který vyjadřuje svojí aktivitou ve vyučovací hodině.
    • „Sranda“ hodnocení. Každý žák je rád odměněn za nějakou práci, činnost, kterou vykonal. Využít můžeme: diplomy, medaile, razítka a další. Diplom za nejaktivnějšího žáka hodiny nebo za autorství nejvtipnějšího tématu, dostane každý žák rád.
    • Respektování pravidel. Nemám na mysli pravidla chování, ty se na vysvědčení hodnotí v kolonce chování. Myslí se pravidla směřovaná k procesu výuky, zejména ke skupinové práci, kde musí žáci pracovat dle předem určených pravidel. Ten kdo je porušuje, nepracuje a nemůžou u něho probíhat procesy, ke kterým učitel výuku směřuje. Jako příklad, žák se nezapojuje do komunikace ve skupině nebo neplní stanovenou roli ve skupině nebo dokonce všechno neguje.
    • Neexistují průměry známek, váhy známek.
    • Obrovskou chybou je srovnávání žáků mezi sebou. Demotivuje to všechny zapojené žáky a nemá to žádné pozitivní důsledky pro edukaci. Velmi hojný jev v českých školách, který do školy vůbec nepatří.
    • Srovnání s normou, klasické obodování testů je také neakceptovatelné.
    • Důraz na diferenciaci učiva (nemůžu rozdat celé třídě stejný test) a individuální možnosti žáků (každý žák je jiný a má i jiné intelektuální možnosti)
    • Sebehodnocení je obecně každé hodnocení, při němž člověk hodnotí sám sebe. Vykazuje značnou stabilitu. Ve školním kontextu jedna z výchovných metod, díky níž si žák konfrontuje svůj pohled na sebe sama, své výkony s pohledy vyučujících, spolužáků a dospívá (zpravidla) k reálnějšímu sebepojetí.

Mgr. Josef Strejc – ředitel školy

Další aktuality